|
|
Za hranicí zájmu - geneze tvořivosti
Chmelíková, Alžběta ; Jakalová, Zuzana (oponent) ; Vaněk, Vojtěch (vedoucí práce)
Umělecká práce je do značné míry nahlížena holisticky - recipient vnímá celek díla, hledá jeho smysl, pokouší se o interpretace. Konečné znění je odtrženo tlustou černou linkou od své geneze. Ale právě pozorování vývoje myšlenky, konceptu, zpracování, případně metoda sama je povětšinou mnohem komplexnější zážitek než hotové dílo. Průběh mého studia, který je provázán třemi ateliéry, představující makroklimata svébytného uvažování o uměleckém postoji, smyslu i významu, mě motivoval k obratu pozornosti od díla k průběhu tvorby. Práci je možné chápat jako metakritický pohled na tvůrčí procesy, obalující dílo samotné, mezi kterými vzniká struktura podobnosti a jinakosti, kterou se budu snažit postihnout skrze textovou podobu ve formě gamebooku.
|
|
|
Management práce sestry v septické ortopedii
HRACHOVÁ, Jana
Diplomová práce se věnuje managementu práce sestry v septické ortopedii z pohledu sestry a pacienta jakožto příjemce péče. Vzhledem k tomu, že operativa všeobecně jde velmi rychle dopředu a operuje se v různém terénu, mnohdy i v infikovaném nebo potenciálně infikovaném, může dojít k tomu, že se operační rána infikuje vlivem mikroorganismů zvenčí nebo zevnitř. Proto je nezbytné, aby sestry, které pracují s takovýmito pacienty, znaly management práce o pacienta s infekční komplikací. Cílem práce je zmapovat management práce sestry v septické ortopedii. Pro jeho dosažení byly stanoveny 3 hypotézy a 4 výzkumné otázky. K naplnění cíle byl využit kvantitativní výzkum, který probíhal formou dotazníků pro sestry, které se při své práci setkávají s pacienty se septickou diagnózou či komplikací. Do výzkumu bylo zařazeno 365 dotazníků. Kvalitativní výzkum probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů s 9 participanty, kteří splnili kritéria pro zařazení do výzkumu. Můžeme říci, že ač s pacienty ze septické ortopedie přicházejí sestry do kontaktu ve všech typech nemocnic napříč celou republikou, nelze říci, že existuje jednotný model v poskytování péče. Pravdou zůstává, že při poskytování péče záleží na vzdělání, délce praxe sester, ale i na typu nemocnice kde je pacient hospitalizovaný. Z kvalitativního výzkumného šetření nám vyplynulo zjištění, že u pacientů největší roli nehraje způsob poskytování péče, ale lidský přístup k nim, komunikace s nimi a čas, který je personál ochotný jim věnovat. Spokojenějším pacientem je ten, kterému se personál věnuje. Závěrem bychom rády řekly, že septická ortopedie z pohledu managementu práce sestry je málo diskutovaná a bylo by vhodné toto změnit.
|
|
|
Zásady holismu a humanismu v péči o pacienta s poruchou autistického spektra
VLKOVÁ, Blanka
Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu problémových situací v ošetřovatelské péči z pohledu pečujících osob o pacienty s poruchou autistického spektra (PAS), mapování specifických potřeb pacientů s PAS a mapování poskytované ošetřovatelské péče o pacienty s PAS z pohledu sester. Je rozdělena do dvou částí. První část slouží pro teoretický úvod a nastínění současného stavu problematiky ošetřování pacientů s PAS. Empirická část má podobu kvalitativně-kvantitativního výzkumného šetření a je pro větší přehlednost rozdělena do několika částí. První část výzkumu se zaměřovala na získání dat od probandů pečujících o osoby s PAS. Pro účely této části byla vybrána kvalitativní forma výzkumného šetření za použití metody polostrukturovaného rozhovoru. Této části výzkumného šetření se zúčastnilo 9 participantů. Druhá část výzkumu se zaměřovala na potvrzení či vyvrácení tvrzení probandů z první části šetření a potvrzení či vyvrácení stanovených hypotéz. Pro účely zpracování této části bylo vybráno kvantitativní výzkumné šetření za použití metody nestandardizovaného dotazníku, který byl vytvořen autory práce. Dotazníky byly distribuovány v tištěné a elektronické formě, vzhledem k epidemiologickým opatřením v ČR. Celkem se této části účastnilo 212 respondentů. Mezi hlavní výsledky první části výzkumného šetření patří seznam problémových situacích, které mají vliv na chování pacienta s PAS a celkový průběh při poskytování ošetřovatelské péče. Dále byly zjištěny specifické a individuální potřeby osob s PAS, mezi které patří potřeba spánku, výživy, afiliace, potřeba uspořádávání, potřeba smyslového vnímání a vědomí a soběstačnost v denních činnostech. Z výsledků kvantitativní části výzkumného šetření bylo zjištěno, jakým způsobem je zdravotnický personál schopný komunikovat s pacienty s PAS a jaké prostředky při ošetřovatelské péči o ně využívají. Dále byla zmapována náročnost uspokojení potřeb z hlediska zdravotnického personálu a jejich zájem o přiblížení dané problematiky. Při testování stanovených hypotéz byla potvrzena pouze hypotéza č. 3 - U pacientů s poruchou autistického spektra je ošetřovatelská péče více individualizovaná než u pacientů bez poruchy autistického spektra. Hypotéza č. 1 - Sestry v klinické praxi používají při komunikaci s pacienty s poruchou autistického spektra více verbální komunikaci než neverbální komunikaci a hypotéza č. 2 - Uspokojení psychologických potřeb je u pacientů s poruchou autistického spektra náročnější než uspokojení potřeb biologických, potvrzeny nebyly.
|
|
| |
|
|
Srovnání Hanse Kunga a jeho díla Světový étos s civilním náboženstvím
Knotek, Daniel ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Hajko, Dalimír (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o dvou universalistických koncepcích, představených švýcarským katolickým teologem Hansem Küngem a jeho dílem Světový étos a civilním náboženstvím. V první části představuji osobnost Hanse Künga, jeho dílo, myšlenky a knihu Světový étos. Té se dostalo velkého ohlasu na mezinárodních fórech, v církvích i společnosti. Küng zde formuluje tři základní teze: Není přežití bez světového étosu. Není světový mír bez míru mezi náboženstvími. Není mír mezi náboženstvími bez mezináboženského dialogu. Tyto teze vyjadřují nutnost dialogu, který by formuloval uskutečnitelné vize v budoucnosti. V druhé části představuji méně známý pojem civilní náboženství a jeho proměny a vývoj v dějinách. Jde o pojetí na pomezí sociologie, politologie, filosofie a teologie, které zkoumá procesy utváření společnosti a její náboženskou referenční řeč. Do akademického diskursu se dostává zejména v období šedesátých až osmdesátých let dvacátého století, reprezentované například americkým sociologem Robertem Bellahem. V třetí části práce obě universalistická pojetí komparuji a snažím se zjistit, v čem se shodují a v čem má každé z nich něco specifického. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The Influence of Spiritual Life on Physical Life
Legátová, Natália ; Luptáková, Marina (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Tato práce se pokouší prověřit možnosti aplikace gestalt terapie na řešení psychosomatických problémů. V úvodu práce je představen vývoj gestalt psychologie od jejího počátku až po současnost. V další části poukazuje na rozdíly jiných psychoterapeutických přístupů, konkrétně se zabývá Daseinanalýzou, která má odlišný přístup k celostnímu chápání člověka. Na druhou stranu se však pokouší zmapovat stejné postoje s psychosomatickým přístupem, nebo možnostmi když se mohou tyto dva směry doplňovat. V následující části této práce je možnost podrobněji poznat současné techniky v gestalt terapii, které se rozdělují na měkké, tvrdé a expresivní. S praktickou realizací těchto technik se setkáváme ve čtvrté kapitole, která názorně ukáže vzájemně propojení gestalt terapie a psychosomatiky v praxi. V poslední části můžeme nahlédnout na spirituální postoj v gestalt terapii. Tento postoj poskytne netradiční pohled na možnou roli duchovna při gestalt terapii.
|
|
| |
|
|
Zájem sester aplikovat holistický přístup v praxi s ohledem na současný stav ošetřovatelství
NOVOTNÁ, Aneta
Téma bylo zvoleno na základě vlastních zkušeností, kdy na pracovištích přibývá stále nových léčebných postupů, přístrojů a po sestrách je zároveň požadováno stálé zkvalitňování ošetřovatelské péče. Holistický přístup k pacientovi tvoří filozofický základ ošetřovatelské péče. Aby sestry mohly kvalitně pečovat o bio-psycho-sociální a spirituální potřeby pacienta, je nutné, aby měly znalosti, podmínky a osobní vztah k poskytování holistické péče. Vzhledem k současné situaci nedostatku sester, psychické a fyzické náročnosti této profese je těžké poskytovat stoprocentní holistickou ošetřovatelskou péči, ale i přesto by sestry na toto téma měly mít dostatek informací a snažit se je aplikovat co možná nejlépe v praxi. Cíl práce a hypotézy: Předmětem výzkumu je zjistit zájem sester aplikovat holistický přístup v praxi s ohledem na současný stav ošetřovatelství. Na základě předmětu výzkumu byly stanoveny tři cíle. Cíl 1: Zjistit, zda sestry mají zájem poskytovat moderní ošetřovatelskou péči vycházející z potřeb pacientů. Cíl 2: Zjistit osobní názor sester na poskytování holistické péče. Cíl 3: Zjistit míru uspokojení sester z poskytované ošetřovatelské péče s ohledem na současnou situaci v praxi. Metodika a výzkumný soubor: V diplomové práci byla využita technika kvantitativního sběru dat. Kvantitativní šetření bylo provedeno pomocí anonymního dotazníku. Tento dotazník byl rozdán sestrám ve vybraných zdravotnických zařízení (Krajské nemocnice Liberec, a.s.- nemocnice Liberec, nemocnice Turnov a Nemocnice Jablonec nad Nisou, p.o.). Velikost výzkumného souboru je 180 respondentů. Získané poznatky a závěr: Z provedeného výzkumného šetření vyplývá, že více jak polovina sester se již někdy setkala s pojmem holistická ošetřovatelská péče a stejně tak i vědí, jakými potřebami při poskytování holistické ošetřovatelské péče se mají u pacienta/klienta zbývat a následně je uspokojovat. Několikrát k tomu využily pomoci sociální služby nebo psychologa. Nicméně se ukázalo, že o duchovní potřeby se více jak polovina sester nezajímá, ale nepotvrdilo se, že by tento zájem sester poskytovat moderní ošetřovatelskou péči vycházející z potřeb pacientů byl závislý na počtu personálu. Dále z výzkumného šetření vyplývá, že jedna třetina sester je přesvědčena o tom, že v nemocnici, kde pracují je holistická péče poskytována. V rozporu s tím je, že na vlastním pracovišti nelze efektivně holistický přístup k pacientovi/klientovi aplikovat z důvodu nedostatku času a s tím spojeného nedostatku personálu a rozsáhlé administrativy. Dle výsledků Hypotézy 2 můžeme potvrdit, že názor sester na realizaci poskytované ošetřovatelské péče je ovlivněn pracovní vytížeností sester. Z šetření dále vyplývá, že holistický přístup průměrně ovlivňuje pracovní spokojenost sester. Nicméně více jak polovina sester uvedla, že jsou spokojené s péčí, kterou na vlastních pracovištích poskytují, protože vidí spokojené pacienty/klienty. Hypotéza 3 neprokázala vztah mezi spokojeností sester a současnou situací ve zdravotnictví, kde lze efektivně aplikovat holistický přístup. Výstupem této práce bude seminář pro všeobecné sestry v rámci celoživotního vzdělávání sester se zaměřením na holistickou péči
|
|
|
Za hranicí zájmu - geneze tvořivosti
Chmelíková, Alžběta ; Jakalová, Zuzana (oponent) ; Vaněk, Vojtěch (vedoucí práce)
Umělecká práce je do značné míry nahlížena holisticky - recipient vnímá celek díla, hledá jeho smysl, pokouší se o interpretace. Konečné znění je odtrženo tlustou černou linkou od své geneze. Ale právě pozorování vývoje myšlenky, konceptu, zpracování, případně metoda sama je povětšinou mnohem komplexnější zážitek než hotové dílo. Průběh mého studia, který je provázán třemi ateliéry, představující makroklimata svébytného uvažování o uměleckém postoji, smyslu i významu, mě motivoval k obratu pozornosti od díla k průběhu tvorby. Práci je možné chápat jako metakritický pohled na tvůrčí procesy, obalující dílo samotné, mezi kterými vzniká struktura podobnosti a jinakosti, kterou se budu snažit postihnout skrze textovou podobu ve formě gamebooku.
|
|
|
Justificatory Status of Perceptual Beliefs
Sedláková, Jana ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Glombíček, Petr (oponent)
Předmětem diplomové práce je problém vztahu mezi smyslovým vnímáním a přesvědčeními vytvořenými na jeho základě. Tento vztah budu v práci zkoumat vzhledem k oprávněnosti těchto přesvědčení. Hlavním filosofem, z jehož díla Empiricism & The Philosophie of Mind budu vycházet, je Wilfrid Sellars. Sellars kritizuje fundamentalismus a především teorie o smyslových datech (sense-data theory) poukazem na mýtus daného, kdy se zdá, že naše přesvědčení týkající se smyslových vjemů slouží jako základ pro ostatní a svou oprávněnost berou samy ze sebe. Takto přísně pojímaná hierarchické struktura oprávněnosti je však nepřípustná, protože k vytvoření přesvědčení vycházejících ze smyslového vnímání již potřebujeme velké množství jiných konceptů, v rámci kterých daná přesvědčení teprve dávají smysl. Jakákoli naše přesvědčení získávají svou oprávněnost až v prostoru důvodu (space of reason), kdy jsme schopní za naše přesvědčení brát zodpovědnost, odůvodnit je, chápat námitky a následně na ně reagovat. Daná problematika není rozebírána pouze z hlediska izolovaného statického subjektu, nýbrž tento subjekt je zasazen do dynamické sociální struktury. Sellarsova pozice obsahuje tři podstatné aspekty: normativita, intersubjektivita a holismu, které budu v práci blíže vysvětlovat a zasazovat do širšího kontextu. Poslední...
|
host ::
RSS.